sobota 17. listopadu 2012

Příhoda s obecním bláznem


V kterémsi městečku žil obecní blázen, takový chudáček, co rozumu moc nepobral, živil se drobnými službičkami a z toho, co si vyžebral.  Byla tam i skupina chlapíků, kteří si z něj rádi utahovali. Každý den si ho volali do baru a dávali mu vybrat mezi dvěma mincemi. Mezi jednou velkou, padesáti centovou a druhou, sice menší, ale za to 1 eurovou. Blázen si vždycky vybral tu větší a levnější, což všechny spolehlivě pobavilo.
Celou zábavu jednou sledoval náhodný kolemjdoucí. Vzal si blázna stranou a zeptal se ho, jestli ví, že ta větší mince má menší hodnotu. Blázen mu na to odpověděl:
"To já vim moc dobře, pane. Ta větší mince má sice poloviční cenu, ale když sáhnu po tý druhý, bude po hře a taky po penězích. A krom toho můžu vostatní i pobavit, jako to dělaj klauni, co rozesmívaj svoje vobecenstvo."

Ačkoliv se v chování blázna ukrývá drobná lež nebo spíš přetvářka, přesto z jeho chování můžeme vyvodit něco positivního:
* za prvé: zdání klame - ne každý, kdo vypadá jako hlupák jím je
* za druhé: kdo je v příběhu skutečným hlupákem?
* za třetí: nezřízená touha může všechno zkazit
* za čtvrté: můžeme být dobří, i když si o nás okolí nic dobrého nemyslí. Nezáleží totiž na tom, co si myslí o nás ostatní, ale co si myslíme o sobě my.