pátek 22. března 2013

Dopis malého dítěte všem rodičům na celém světě


 Nekřič na mě. Když na mě křičíš, míň si tě vážím. Navíc mě učíš, abych taky křičel, a to nechci.

 Jednej se mnou mile a srdečně jako se svými přáteli.
To, že jsme rodina neznamená, že nemůžeme být přáteli.

 Když něco provedu, neptej se mě, proč jsem to udělal.
Ani já sám to někdy nevím.


Neříkej přede mnou lži, ani mě nepros, abych za tebe lhal. 
(I kdyby to bylo proto, abych tě vytáh z bryndy). Kvůli tomu v tebe ztrácím důvěru a to mi nedělá dobře. 

 Když se spleteš, uznej to. Budu o tobě mít lepší mínění a naučíš mě tak, abych i já uměl uznávat své chyby.

 Nesrovnávej mne s ostatními a hlavně ne s mými sourozenci. Když budeš říkat, že jsem lepší než ostatní, někomu to může ublížit, a když budeš říkat, že jsem horší já, ublíží to zase mně.

 Nech mě, ať si poradím sám. Když budeš dělat všechno za mě, nikdy se to nenaučím. 
 Nepřikazuj mi pořád něco. Kdybys mě místo nařizování radši poprosil, udělal bych to rychleji a s větší chutí.


 
Neměň tak často názor na to, co bych měl dělat. Rozhodni se, a svého rozhodnutí se drž.

 
Plň své sliby, ať jsou dobré nebo špatné. Když mi slíbíš odměnu, tak mi ji dej, i kdyby šlo o trest.

 
Snaž se mě chápat a pomáhat mi. Když ti vyprávím o nějakém problému, neříkej mi: "To není důležité...", protože pro mne to důležité je. 

 Nechtěj po mně, abych dělal něco, co ty sám neděláš. Naučím se dělat a budu dělat vždycky to, co uděláš ty, i když mě o to nepožádáš. Nikdy ale neudělám to, co po mě budeš chtít, ale sám to neuděláš.

 Nedávej mi všechno, oč tě poprosím. Někdy to zkouším jen tak, abych věděl, co všechno můžu dostat.

 Měj mě rád a říkej mi to. Jsem rád, když mi to říkáš, i když si myslíš, že to není třeba.